čtvrtek 27. července 2017

Ovesné sušenky ???



Tohle spojení mi vždycky připadalo jako něco dost zdravého, suchého tak, 
že to škrábe v krku a tvrdého tak, že by to s jistotou obstálo jako dobrá munice do praku. 
Prostě jsem jim nějak nepřišla na chuť. 
Až jednou, na návštěvě u kamarádky ...  
Ono, když se dostaví hlad, jsem jako smrt - beru všechno! 
(Tedy, až na drobné vyjímky.) 
A tak jsem podlehla a ochutnala a ... domu si odnášela recept. 

Tenhle příběh je starý pět let. Zeptejte se mě, kolikrát za tu dobu jsem je pekla ... 
Jistě, ani jednou!
Jenomže moje tělo teď živí další malé tělíčko 
a neustále se dožaduje nějakého přísunu energie ... 
A tak jsem si na ně vzpomněla. 
Už vůbec jsem si nepamatovala, jak chutnaly, jen jsem věděla, že byly dobré. 


Jenže ono to není dobré, ono je to skvělé! 
Sice se trošku drobí, ale jinak jsou vláčené a z praku bych s nimi fakt nestřílela :). 
A ještě lepší je, že příprava i s pečením a umytím nádobí nezabere víc, než 20 minut. 
A s různými obměnami budou pokaždé jiné.
Takže - Hurá! Holky moje vločkový, zařadily jste do stálic a tady je recept: 

potřebujete: 

100g másla
1 lžička medu
1 lžička jedlé sody
85 g ovesných vloček
85 g strouhaného kokosu
100 g hladké mouky
100 g cukru krystal (já používám třtinový)

1, rozpalte troubu na 180°C

2, v menším kastrůlku rozpusťe máslo a smíchejte s medem
3, ve dvou lžících vařící vody rozpusťe sodu a vmíchejte do máslového sirupu
4, smíchejte všechno suché, udělejte důlek, vlijte tekutou směs a zpracujte těsto
5. lžící pokládejte na plech vyložený pečícím papírem 
/Nabrala jsem směs a upěchovala na lžíci dlaní/

Pečte 8-10 minut do zlatova a po vyndání z trouby nechte odpařit na mřížce.


A nespalte si tlamičky, až budete chtít nedočkavě ochutnat ... provoněly nám celý dům 

Ps: Veru, díky za recept!

D.


pondělí 26. června 2017

Daruj čokoládu :) již zítra!!!

tuhle akci jsme si před čtyřmi lety vymysleli a darovali k výročí svatby... 
má svůj příběh, který jsme již mnohokrát sdíleli a třeba jej zase někdy zveřejním,  
ale důležitá je pro nás podstata! 


Naším cílem je, aby v den našeho výročí, tj 27.6., 
co nejvíce lidí udělalo radost jiným tím,  že jim darují čokoládu...

jen tak, ne proto, že si to zaslouží, ale z čisté radosti...
 Zkusili jste někdy darovat čokoládu třeba unavené paní za přepážkou na poště? 
Nebo někomu na zastávce autobusu, paní za pokladnou v obchodě ... 


Je to úžasný pocit, rozzářit někomu oči a udělat mu radost "jen tak"!
 A to je ono, to je to, co si přejeme a jak slavíme již čtvrtým rokem naše výročí ... 
A vás všechny vyzývám, přidejte se k nám, 
protože ten pocit obdarování je třeba prožít, ten se popsat nedá ...
 A sdílená radost je dvojnásobná, že? 
Tak co, půjdete do toho letos s námi? :)


ps: zdrojem veškeré zde sdílené čokolády je Pinterest ... já ji jednu fakt nafotím naživo, slibuju :)

pátek 26. května 2017

Heřmánek a postřehy

přála jsem si ho mít na zahradě, sela jak vzteklá a pořád nic ... tak jsem to vzdala. 
Heřmánek mít nebudu ... 


A je to stejné jako s těmi zavřenými dveřmi,
 které, když do nich přestanete všemožně tlačit, otevřou se samy.. 
Letos se objevil! snad pro ni, snad proto, že jsem to vzdala.. 
Nevím, ale je tu! Sbírám, suším :)


Poslední dva a půl měsíce mě naučily mnoho - shrnuto: 

1, pár hodin spánku je super! 2x3 hodiny je luxus :)

2, Miluju studené špaldové kafe!

3, 1 kvalitní espresso - Johanka má mejdan do ranních hodin

4, Espresso si nedám

5, Přijet někam na přesnou hodinu? Ale no tak, to jsem nedělala ani před tím ... 

6, Snídaně místo oběda, oběd, když to vyjde

7, Všecko je to úplně jedno, protože Ona je prostě skvělá! :)
 


pondělí 27. března 2017

Nový život ...

nové role, neuvěřitelná směs emocí, lásky, něco, co se jen těžko popisuje, 
noční únava přesně do chvíle, než ji držím v náruči ...

 

 dnes je jí přesně 14 dní.. nahrávám každý okamžik, 
všechny jsou tu jen jednou a ano, někdy padám únavou, ale šťastná.. 
doufám, že i ona to tak má :)



Náš život se rozdělil na před .. a po ... a po bude navždy jiné a lepší :)

D.


neděle 19. února 2017

Tak už stříháš metr ?

.. se mě poslední dobou ptá čím dál víc lidí ... 
Tedy vlastně čím dál víc maminek. 
Stříhám, ale ne metr ... látky, nitě vatelíny :) 


Tak dlouho jsem se těšila na to, že zase začnu šít a pořád to pro samou práci odkládala. 
Ovšem příroda to má dobře zařízené ... Mám dojem, že mi začíná měknout mozek, 
není tak pohotový, jako dříve a já věřím, že se to za pár týdnů zase zlepší ...




  A vlastně je ráda, protože jsem se tím pádem bez výčitek pustila do šití
a čím více se blíží den D tím více mě napadá, co dalšího bych chtěla.. 
Prozatím máme hotovou zavinovačku, plenkovník, košík a zajocha jarního, 
páč mám takové tušení, že s jarním zdobením to letos nebude tak horké ...


Začíná mě to bavit čím dál víc .. :)
D.

neděle 5. února 2017

Taková normální neděle

kdy zjistíte, popravdě, věděli jste to už den předem, že došlo pečivo ...
 a fakt se vám nechce jít nakoupit kvůli jedné položce... 
Dřív jsme chleba a rohlíky pekli často. Teď, bez robota či pekárny, to prostě nedávám ... 
Ale nejsme žádný vořezávátka :) A protože čerstvý rohlík s máslem prostě miluju, 
nezbylo, než se pustit do díla ... 


A protože cena másla nám poslední dobou tak nějak roste rychleji, než můj pupík, 
rozhodli jsme se udělat i to! Překvapivě nás vyšlo vážně levněji 
a chuť se prostě nedá srovnávat :) Je to skvělý a "přitom taková blbost"! 
Mám dojem, že na výrobu přesedláme natrvalo. 


Už před časem jsem někde našla nový recept na rohlíky a čestně prohlašuji, 
že lepší jsme ještě nepekli! Nahrazuji původní tímto, neb je fakt lepší. 
Rohlíky jsou nádherně křupavé a uvnitř úplně mechové ... 
No a s tím domácím máslem .. Hmmm. 




Jo, taky jsem vystěhovala z luceren svíčky a nastěhovala do nich jaro :)


 A taky jsem dnes šila ... ale o tom zase příště... 

Jo, tady je recept na ty rohlíky :)

310 ml vlažného mléka
2 lžíce másla (oleje, nebo sádla)
1 lžička soli
1 lžička cukru
350 g hladké mouky
150 g polohrubé mouky
1/2 kostky droždí - já použila sušené

ze všeho zpracujete hladké těsto, necháte hodinku kynout, pak umotáte rohlíky 
( z těsta vyválíte velkou pizzu silnou asi 3mm, rozdělíte na trojuhelníky a z těch umotáte rohlíky). 
Dáte na další hodinku kynout a pak do předehřáté trouby na 190°C na 20 minut a hotovo. 

A tady na máslo:

500 ml 33% smetany ušleháte na šlehačku, potom vezmete tyčový mixér 
a mixujete tak dlouho, dokud se neoddělí tuk a podmáslí, čím déle, tím lépe. 
Potom pod studenou vodou a ledovýma rukama zpracujete z tuku v míse hroudu másla 
a máte hotovo! 
Že vám to příjde až příliš jednoduché? No, a proč ne .. :)


Víte, co je nejlepší na focení ukousnutýho rohlíku? 
Když se vám fotka nepovede ... a musíte ukousnout další :)

D.



neděle 29. ledna 2017

domácí kosmetika ...

Jsem ten typ člověka, který má dlouho, opravdu hodně dlouho něco v hlavě a ještě dýl trvá, 
než se do toho pustí ... A když už se do toho pustím, tak jsem pak překvapená, 
jak rychle je to všechno hotové ...


Už od podzimu mám v plánu vyrobit si vlastní tělový i pleťový krém ... ¨
Čím více koukám na složení běžné kosmetiky, tím méně se mi jí chce kupovat a používat. 
Vím, že je na trhu hodně výrobců té přírodní a moc ráda jí kupuji, ale tohle mě prostě láká. 
Jenže jsem taky holka šetrná a jednoduše je mi proti srsti vyhodit něco, co už beztak používám ...
 a jak to tak bývá, vždycky, když jsem se těšila na to, že mi končí nějaká ta krabička s krémem, 
další jsem dostala a to mě jednoduše nenutí vyrábět něco nového ... 
Naštěstí nic netrvá věčně a tak konečně došlo na výrobu. 
Došel mi pleťový krém a pomalu dochází i ten tělový .. 
a navíc jsem chtěla nějakou malou krabičku s krémem do porodnice, 
čili, konečně tu byla motivace!


A teď jak na to ... pročetla jsem spoustu stránek, hledala i v knížce "Děláme si to doma sami" 
od Aleny Thomas a hledala tu nejjednodušší variantu.. Hledala a našla. Chtěla jsem něco jednoduchého, rychlého a příjemného. A tak došlo na šlehaný denní krém z bambuckého másla, jojobového oleje, s vitamínem E a s mandarinkou a na tělové šlehané máslo, jehož základem bylo opět bambucké máslo, mandlový olej a pár kapek levandulového oleje... Všechno v bio kvalitě. 
Oba nádherně voní a já pomalu začínám testovat :)


Ps: Fotek malinko ... nějak mi to poslední dobou nefotí 
Pokud se testování osvědčí, braly byste takovou malou kosmetickou giveaway? 

Zvládněte pracovní týden a pozor na ledovky :)

D.





sobota 21. ledna 2017

Ujíždím na ní ...

Na roládě, kterou mi upekl po vyslovení věty:
 "Něco bych si dala, ale nevím co...!" 


Poprvé ji upekl v deset večer a na snídani fakt nevydržela :)  
A od té doby jí miluju... Chápete to? 
Já, která vždycky dala přednost pořádné flákotě před čímkoli sladkým... 
Jenže ona je taková lehoučká, ani pořádně nejde nakrájet ... 
Takže od té doby se zapsala mezi naše stálice 
a protože já jí miluju s marmeládou jahodovou a on zase se šlehačkou Pařížskou, 
tak máme dneska hned dvě... 
Neděle nedožijou ... 
ale příprava je tak rychlá že vám to fakt stojí za to zkusit... 




co potřebujete: 

50 g polohrubé mouky
55 g moučkového cukru
špetka soli
2 lžičky prášku do pečiva 
(já používám ten s vinným kamenem, je mnohem zdravější, než klasický)
2 vejce
a něco čím roládu naplníte ... marmeláda, krém, šlehačka ... dle libosti

Smícháte všechno suché, vajíčka utřete do pěny, 
všechno smícháte dohromady,
 menší plech, nebo pekáček vystelete pečícím papírem,
 směs na to nalijete a uhladíte 
a pečete v předehřáté troubě na 180°C 6 minut. 
Mezitím si malinko ohřejte marmeládu, 
nebo připravte jinou náplň. 
Z hotového těsta sundáte papít na pečení, 
ještě horké ho potřete náplní, 
srolujete a v utěrce necháte vychladnout. 
Aaaa hotovo :) 


Jo, pocukrovat a sníst!!!
Nejlíp po nějaké vymrzlé procházce ... čaj, káva ... hmmm

Prima víkend, 
D.

středa 18. ledna 2017

Úřady ..

tak nějak bych mohla pojmenovat dnešní den ... 
Už nějaký ten pátek řeším, jak naložit s tím, čemu se říká PPM. 
Vzhledem k tomu, že jsem už léta osvč a dokonce si poctivě platím nemocenské pojištění, 
bylo na čase zjistit, co mám dělat ... 
Vyzbrojila jsem se trpělivostí a úsměvem a vyrazila na kolečko po úřadech. 
Pravda, něco jsem si také nastudovala ... 
A paní za přepážkou přednesla své představy o tom, jak by to mělo vypadat ... 
Netušila jsem, že zaměstnám půlku budovy...


Ovšem ke cti těchto pracovnic musím podotknout, 
že byly všechny milé a ačkoli se jim z hlaviček kouřilo, žádná z nich nebyla nepříjemná ... 
výsledek ovšem zněl - máme tu tři výklady zákona, my vám zavoláme, až to zjistíme :)
A věřte, nebo ne, hned odpoledne mi jedna z nich volala, 
jak že to tedy provedeme, aby mohli naplnit mé představy... 
Tímto jim děkuji za snahu a trpělivost...


A jedna radost navíc! Konečně dorazil diář, pro který jsem se letos rozhodla ... 
Vždycky jsem měla ty přísně byznysové a tak jsem se rozhodla pro změnu ... 
Bez diáře nevím, co dělat! Fakt! 
Já prostě potřebuju plánovat i s vědomím, že plány se změní ... 
a tak si zase začínám pěkně čmárat do papírů a škrtat a čmárat ... 
A jsem nadšená! Po mnoha letech mám malinko ulítlý, 
na mě nezvykle barevný a velký diář od holek z momenteeczech 
a moje dny zase dostávají pomalu řád ... 
pomalu ... opravdu hooodně pomalu 
a to mám ještě tolik věcí, které bych chtěla do dne D stihnout ... no, držte mi palce :)


D.

neděle 15. ledna 2017

Narozeninový

koláč... pro mého drahého muže :)
Oslava se teprve chystá, ale alespoň něco malého by to chtělo 


Chtěla jsem ho upéct včera večer, ale tělo už večer odmítá spolupracovat ... 
chodím spát dřív a dřív a vstávám pořád stejně pozdě.. 
Zato v noci jsem po hodinách vzhůru... Ale nevzdala jsem to! 
Nejsem zrovna cukrářka a chtěla jsem upéct něco dobrého, 
rychlého a jinak, než jsme zvyklí... 


Takže můj oblíbený perník, 
ale tentokrát jsem do těsta přidala na kostičky nakrájené jablko 
a hrozinky, které mám v lednici trvale namočené v rumu :) 
A nakonec polít čokoládovou polevou...
 Dopadlo to nad moje očekávání 
A pro mě největší radost, protože oslavenec měl radost
a s kávou, kterou vaří úplně skvělou, a kterou si vyjímečně dopřeju, 
je ten perník fááákt skvělý :)


Recept? 

4 hrnky hladké mouky
2 hrnky krystalového cukru
2 prášky do pečiva
4 lžíce kakaa  (já dávám holandské)
1/2 hrnku oleje
mléko cca 1/2 litru, tak aby se těsto hezky táhlo
perníkové koření - já dávám :
skořici, kardamom a hřebíček, anýz a badyán - umelu v mlýnku na kávu - všechno od oka
a navíc jsem přidala 1 oloupané jablko, nakrájené na kostičky
a hrozinky namočené v rumu 

všechno smíchat a péct v troubě na 170°C

a pokud chcete čokoládovou polevu, dělala jsem takhle: 
100 g kvalitní čokolády
100 ml smetany
troška másla


Prima večer :)
D.

čtvrtek 12. ledna 2017

Mírná panika

mě začíná pomalu, ale jistě napadat...
 Znáte ten pocit, času dost, není kam spěchat... 
Při pohledu do kalendáře mi ale pomalu začíná docházet, 
že bych měla malinko kopnout do vrtule! 
    



Tak nějak nechápu, jak je možné, že ačkoli jsem více doma, 
stíhám toho čím dál méně... 
I ten stromeček jsme poprvé odstrojili až včera. 
Vždycky byl na Tři krále odstrojený... 
Jenže to bych nebyla já, 
aby místo žehlení těch pidi oblečků a dalších "nezbytných" příprav, 
nedošlo nejdřív na změny doma... 
Vánoční výzdoba je fuč 
a najednou vám ten prostor příjde tak nějak málo zelený... 



Ještěže v našem oblíbeném zahradnictví mají i řezané květiny
 ... a slečny už jsou na mě zvyklé a vědí, že si jdu jen pro materiál :) 
Letos bych ráda zvládla jednu úžasnou květinovou dílnu ... 
uvidíme, co mi okolnosti dovolí


Dobrá, jdu na to žehlení, než mě zase popadne touha něco měnit 
D.


čtvrtek 5. ledna 2017

Když se něco pokazí...

Vzpomněla jsem si na jeden krátký text. 
Přesně si ho nepamatuju, ale jeho pointu si pamatuji dodnes. 


Snad proto, že mi tak moc připomněla nás dva, ale vezmu to hezky od začátku... 
Letošní konec roku byl skutečně ve znamení odcházení .. 
nejdříve nám odešla varná konvice, potom tiskárna, bez které se díky své práci moc neobejdu 
a mezi svátky začalo zlobit auto... Jeden aby pomalu začal propadat panice, 
co dalšího bude následovat. A nebo se na to můžu podívat jinak ... 
Konečně jsme si pořídili konvici, kterou jsme si přáli a to jen proto, 
že ta stará už opravdu nešla opravit.. S tiskárnou to ovšem dopadlo jinak. 
Má technicky zdatná polovička zavolala do servisu, kde mu potvrdili, 
že oprava je hloupost, že vyjde dráž než nová tiskárna, ale nevzdal se tak lehce ... 
přišel na závadu opravil, pak znova opravil a hurááá! Tiskárna tiskne jako nová 
a to za zlomek ceny, kterou by si počítal servis... Oprava auta nás teprve čeká, 
ale už teď vím, že to určitě bude stejné jako s tiskárnou...
 A proč jsem se dnes tak rozepsala? 


 Protože jsem si vzpomněla na ten text o kterém jsem psala na začátku... 
Došlo mi, jak moc jsme si zvykli měnit trochu rozbité za nové, 
jak se necháme ukolébat tím, že to nejde opravit, nebo že se to nevyplatí ... 
a to všechno jako bychom nevědomky promítali do našich životů a vztahů, 
neopravujeme, protože jsme uvěřili, že to buď nejde, nebo se to nevyplatí...
 A proto mám takovou radost, my opravujeme, 
nespokojíme se s tím, že někdo řekl, že to nejde,
 prakticky vždycky najdeme cestu jak z toho ven ...


a tak mám pro Vás jedno novoroční poselství: 

Nevěřte těm, kteří říkají, že to nejde, že to za to nestojí.  
Získáte víc, mnohem víc, než ti, kteří Vám to tvrdí :)

D.